Láska prochází žaludkem (HanniGram)

26. dubna 2015 v 12:45 | AlexisDevil |  Jednorázovky
Tááážke… za tuhle povídku můžou dva faktory. Vlastně tři. Nejdřív jsem viděla video, které najdete na konci povídky a které mě inspirovalo a pomohlo napsat začátek. Dalším faktorem je osoba jménem Aliya, která píše dokonalé povídky na Hannigram. No a posledním faktorem je další osoba jménem Tess. Začala psát povídky na Hannigram a mě tím nakopla k dopsání povídky. Tímto vám tedy holky děkuji a zároveň vám tuhle povídku věnuji (Hele já rýmuju xD) :3 takže snad si ji užijete. A abych nezapomněla... chtěla bych jí věnovat i Kate J. Shadow, protože ta mě nakopávala k tomu abych psala i ve škole :D

Název: Láska prochází žaludkem
Fandom: Hannibal NBC
Pár: Hannibal Lecter/Will Graham
Omezení: No možná raději 15+ (vražda,zmínky o lidském mase atd..)
Věnování: To už mají holky o kousek výš ^^




Will Graham se potýkal s velkým problémem. Jeho milovaný Hannibal mu připravil spoustu vynikajících jídel ale on jemu ani jedno, i když hrozně moc chtěl. Problém byl v tom, že neuměl moc dobře vařit. Dokázal uvařit něco poživatelného pro sebe, ale, kdo ví, jestli se to dalo považovat za jídlo pro ostatní. Zato Hannibal vařil neskutečně dobře a on mu to chtěl prostě nějak oplatit. Chtěl mu zkusit udělat taky nějaké vynikající jídlo a potěšit ho tím. Jenže to se snadněji řeklo, než udělalo. Už jen najití nějakého správného a vynikajícího jídla mu přinášelo migrénu. Místo nočních můr plných krve a smrti se mu zdálo o pokrmech, které se mu vysmívají. Na konec ale našel recept, který se mu zdál perfektní a tak se rozhodl zrealizovat konečně svůj plán: Uvařit Hannibalovi. V den volna nasedl do auta a vyjel do města. V městské knihovně si onen recept vytiskl, pak poctivě koupil všechny správné ingredience a také koupil pěknou dózu, do které hodlal jídlo dát. Když byl se svým nákupem spokojený, tak dojel domů. Tašky odložil v kuchyni a jeho sedm psů hned zvědavě strkalo hlavy dovnitř, aby zjistili, co dobrého tam má. Will je ale odehnal, aby mu nic nesnědli. Hned začal vyndávat věci z tašky. Ingredience, které patřili do chladu, strčil do ledničky a ty ostatní nechal venku. Recept si připravil hezky na kuchyňskou linku. Dózu ještě vydrhl pořádně houbičkou, aby byla čistá a už se mohl pustit do práce. Snažil se dělat vše podle receptu, ale občas ho vyrušili jeho milovaní pejsci a tak je třeba pohladil nebo se s nimi chvíli pomuchlal. Bohužel si pak neuvědomoval, že jídlo osolil třeba třikrát anebo že je trochu připálené. On byl hlavně z toho, že vaří pro Hannibala, tak nadšený a nervózní, že by si toho zřejmě nevšiml tak jako tak. Díky tomu ale jídlo pak i tak vypadalo. Vonělo dosti nevábně a na některých místech bylo maso zčernalé a zelenina rozvařená. Will to ale nevnímal. Řekl si, že jídla nikdy nevypadají ve skutečnosti tak dobře jako na obrázku a tak své mistrovské dílo přendal do dózy. Poté v kuchyni poklidil a sundal si zástěru. Ještě nakrmil psy a potom už sebral dózu, oblékl si bundu a vydal se za Hannibalem. Zastavil před jeho domem a s úsměvem div nedohopkal k jeho dveřím. Hned zazvonil. Chvíli se nic nedělo, ale pak se dveře otevřely a v nich samozřejmě Hannibal.
"Wille… co tě sem přivádí?" Zajímal se hned, ale vypadalo to, že Willa vidí rád.
"No… ty mi vždycky připravíš tak chutná a výborná jídla že… že jsem si řekl, že bych ti měl také něco takového připravit. Takže… tady to je." Natáhl k němu Will ruce s dózou. Starší muž překvapeně zamrkal, ale pak se usmál. Převzal si od Willa krabičku s jídlem a odstoupil ode dveří.
"Pojď dál. Hned to ochutnám." Vyzval ho ještě. Sám se rovnou vydal do kuchyně. Odložil dózu a našel příbor. Mezitím do kuchyně přišel už i Will a vyčkávavě ho sledoval. Hannibal tedy odklopil víko a už tehdy poznal, že to nebude nic dobrého pro jeho žaludek. Nevonělo to dobře a stejně špatně to i vypadalo. Jenže když viděl nadšený výraz Willa, nedokázal ho zklamat. Nabral trochu na vidličku a vložil si to do úst. Když se mu ale přesolené, připálené a kdo ví, jaké ještě jídlo dostalo do úst, tak se mu zvedl žaludek a on musel chtě nechtě vyplivnout jídlo do dřezu. Hned se podíval starostlivě na Willa. Ten se zdál hluboce zklamaný, a jakmile si uvědomil, že na něj Hannibal kouká, tak popadl krabičku a rozběhl se ven.
"Omlouvám se." Uslyšel ještě psychiatr, než bouchli dveře. Po chvíli se ozval i zvuk motoru a Willovo auto odjelo pryč.
******************
Will dojel domů s obrovskou depresí. Mezitím mu dokonce Hannibal dvakrát volal, ale on to odmítal vzít. Jídlo hodil do koše, dózu odhodil do dřezu a bunda skončila, kdo ví kde. Sám Will pak padl na postel. Nešťastně si povzdechl, když se mu zase rozdrnčel telefon. Na displeji samozřejmě Hannibalovo jméno. Stejně jako u předchozích dvou hovorů, mu to odmítl a zavrtal se víc pod peřinu. Jeho psi stáli u postele a starostlivě svého páníčka pozorovali. Zdál se velmi nešťastný. Will mezitím usnul. Okolní svět nevnímal. Až brzo ráno ho probudil telefon. Tentokrát už to nebyl Hannibal ale Jack. Prý že mají případ, tak ať okamžitě přijede. Will tedy neochotně vylezl z postele, převlékl se, nakrmil psy a pak už se vydal na místo činu. Jakmile se tam objevil, všichni poznali, že je s ním něco špatně. Vypadal hodně přepadle a smutně. Dokonce s nimi nechtěl ani do laboratoře a to se nestávalo. Když se ho ale Beverly ptala co se děje, tak jí odmítl odpovědět a potom raději odjel domů. Beverly to ale nehodlala nechat jen tak. Našla Alanu Bloomovou a vypověděla jí, jak se dnes Will choval. Alana po rozhovoru s ní sebrala své auto a vyjela do Wolf Trap. Zanedlouho už zaparkovala auto u Willova domu. Doběhla k jeho dveřím a zaklepala na ně. Dlouho se ovšem nic nedělo, tak zaklepala znovu ale ani potom nic. To už se Alana naštvala a zkusila dveře otevřít. K jejímu štěstí to šlo. Vešla tedy dovnitř. Rozhlédla se ale kromě psů, zatím nikoho neviděla. Došla tedy dál do domu. Dostala se až do ložnice. Tam byli zatažené závěsy a na posteli ležela zmuchlaná peřina, pod kterou ležel Will. Došla tedy k posteli, přiklekla k ní a poté nataženou rukou stáhla z Willa kousek přikrývky.
"Wille co se děje? Všichni si o tebe dělají starosti." Promluvila tiše. Will zvedl hlavu z polštáře a povzdechl si.
"Zkazil jsem to." Řekl potom.
"A co jsi zkazil?" Zajímala se.
"Jídlo." Odpověděl zoufale. Alana zmateně zamrkala.
"Wille, to přece není žádná katastrofa." Usmála se potom.
"Ale je. Hannibal to vyplivl." Vypadal teď trochu jako ztracené štěně.
"Ty jsi to vařil pro Hannibala?" Ujišťovala se.
"Jo. Jenže jsem to prostě zkazil." Povzdechl si.
"To bude v pořádku, Wille. Tohle se přece může stát každému a Hannibal to ví jistě taky." Uklidňovala ho Alana.
"Jenže já chtěl, aby mu to chutnalo." Povzdechl si zase. Alana si povzdechla spolu s ním a potom chvíli mlčela. Na konec se postavila a lehce se usmála.
"Tak víš co Wille? Já ti s tím pomůžu. Když budeme vařit ve dvou, tak to půjde lépe. Tak co říkáš?" Natáhla k němu ruku. Will se na ní nejistě zadíval.
"Opravdu bys mi pomohla?" Ujišťoval se.
"To víš, že ano." Nabízela mu dál svou ruku. Ten se jí chytil a nechal se vytáhnout z postele. Alana ho pak poslala se trochu upravit, a když už vypadal lépe, rozhodli se zajet pro ingredience. Netrvalo to dlouho a už byli v obchodě. Nakoupili tedy potřebné ingredience a pak se vrátili zpět do Wolf Trap. Tam se hbitě pustili do vaření. Alana sice nebyla zrovna nejlepší kuchařka, ale rozhodně to šlo Willovi lépe, když jí měl u sebe. Vždy ho totiž napomenula, když se zasnil. Za chvíli už domem vonělo jídlo a tentokrát lépe než to, co vařil Will sám. Dokonce to tentokrát nezapomněl ochutnat a díky bohu byla dobrá i chuť. Spokojeně tedy nandal jídlo do dózy a za podpory Alany se vydal do Hannibalovy ordinace. Měl s ním mít sezení tak to vezme při jednom. U jeho ordinace auto zaparkoval a vydal se dovnitř. V čekárně jako vždy nikdo nebyl. U Hannibala se prostě nečekalo. Všichni měli určený čas. Will byl ale rád že je tu sám. Už tak byl dost nervózní a vážně by ho neuklidnilo, kdyby tu byl ještě někdo další. Přecházel sem tam po čekárně a čekal, až se konečně otevřou dveře. Jo přání bylo díky bohu brzy vyslyšeno a dveře se tiše otevřely. V nich stál samozřejmě nás drahý psychiatr. Úlevně se usmál, když uviděl Willa.
"Zdravím Wille. Trochu jsem se obával, že po včerejšku nepřijdeš." Svěřil se mu. Will se pousmál se. Potěšilo ho, že Hannibal měl strach, že zrovna on nepřijde.
"Já… vím, že to včerejší jídlo bylo strašné, ale přinesl jsem náhradu. Slibuji, že je to mnohem lepší." Ujišťoval staršího muže. Ten poodstoupil ze dveří a nechal ho projít do ordinace.
"Ochutnám rád." Řekl potom. Bohužel ani dnes Willovi nepřálo štěstí. Když mířil k Hannibalovu stolu, aby tam položil krabičku s jídlem, tak zakopl o shrnutý koberec. Sám sice pád ustál ale jak rozhodil rukama, tak samozřejmě upustil dózu. Ta se otevřela a jídlo se vysypalo na podlahu. Will na to nešťastně hleděl.
"Ah Wille. Tohle je mi opravdu líto." Povzdechl si Hannibal. Mladší z nich mu věnoval smutný pohled.
"Omlouvám se. Už zase." Zajel si rukou do vlasů.
"Wille to je v pořádku. Vážně." Došel k němu a ruku položil na jeho rameno. Jemně ho stiskl.
"Já jen… chtěl jsem pro tebe uvařit taky něco dobrého. Ty jsi pro mě udělal už tolik dobrých jídel. Chtěl sem ti to oplatit a ukázat, že taky umím uvařit." Posteskl si Will. Hannibala tohle vyznání donutilo k malému úsměvu. Potěšilo ho to.
"Wille… to jsi přeci nemusil. Vařím pro tebe, protože chci. Nečekám za to nic na oplátku." Uklidňoval ho.
"Opravdu?" Podíval se na něj Will nejistě.
"Jistě že." Ujistil ho. Zdálo se, že Will se díky tomu opravdu uklidnil. Společně pak uklidili jídlo z podlahy a Hannibal jim pak nalil sklenku vína. Popíjeli a povídali si. Pro ně už jejich sezení dávno nebyli sezeními. Spíš to dělali jen proto, aby Jack neměl zbytečné řeči. Potom už se ale rozloučili a oba se rozjeli do svých domovů.
******************
O dva dny později jel Will navštívit Abigail. Už za ní dlouho nebyl a tak ho zajímalo jak se má. Měl k ní prostě otcovské pudy, stejně jako Hannibal. Bylo mu líto, že je Abi stále v léčebně ale bylo to pro ni lepší než být v domě svých rodičů. Teď měla ale novou rodinu a tou byl on a Hannibal. Když vešel Will do jejího pokoje, tak ležela Abigail na posteli a něco si psala do sešitu.
"Ahoj Abi." Pozdravil jí. Hnědovlasá dívka hned zaklapla sešit a posadila se.
"Ahoj." Oplatila pozdrav. Will jí vytáhl ven do parku, který byl u léčebny. Dnes bylo hezky tak by byla škoda zůstat vevnitř. Povídali si o všem možném a Will byl opravdu rád, že je teď Abigail tak veselá. Dokonce jí vyprávěl o tom, jak se snažil uvařit Hannibalovi a jak to na konec skončilo. Abi tím byla opravdu pobavená ale líbil se jí ten nápad Hannibalovi něco uvařit. Byla mu vděčná za pár věcí, takže se mu chtěla nějak odvděčit a vařit uměla dobře, takže by to nemusel být špatný nápad. Podívala se na Willa.
"Vím, že už asi nechceš vařit, ale nezkusíme to spolu? Vařit umím a klidně to i Hannibalovi předám, pokud se bojíš, že bys to omylem zase vyklopil nebo něco." Přemlouvala ho aktivně. Will se zatvářil nejistě.
"No tak. Moc prosím." Udělala psí oči. Náš zvláštní agent si povzdechl.
"Co mám s tebou dělat." Řekl potom.
"Takže to znamená ano?" Zeptala se nadšeně.
"Ano." Kývl s lehkým úsměvem Will. Líbilo se mu to její nadšení. Abigail byla naopak nadšená z toho, že bude moc uvařit pro Hannibala a hlavně že bude vařit s Willem. Oba už brala tak nějak jako své taťky. S Willem pak přemýšleli co a také z čeho uvařit. Netrvalo to ale dlouho a Abigail se nadšeně usmála.
"Nechápu, jak jsme nad tím vůbec mohli přemýšlet. Je to přeci tak jednoduché. Co jí Hannibal nejraději a servíruje to i ostatním?" Zeptala se mladého profesora.
"No… lidské maso." Zašeptal Will, aby je náhodou nikdo neslyšel a pak se mu rozzářil obličej poznáním. "No jistě to je ono." Zasmál se. Oba si přišli hloupě, že je to nenapadlo hned, ale brzy se s tím přestali trápit a spíš začali vymýšlet, jak to provedou. Dohodli se, že Will vybere správnou oběť a pak ji společně zabijí, vyperou vhodný kus k jídlu a pak samozřejmě naaranžují. Poté už odjel Will zpět do Wolf Trap. Tam nakrmil své psy, uvařil si večeři a najedl se. Když umyl nádobí, přesunul se do koupelny a umyl se. Na konec se oblékl do kalhot na spaní, zalezl do postele a po pár minutách už spal. Ani noční můry ho ten den netrápili. Od té doby uteklo pár dní a Will hledal správnou oběť. Mezitím byl samozřejmě i u Hannibala a také znovu u Abigail, který byla už rozhodnutá, co uvaří. Už stačila jen jejich hlavní ingredience. Díky bohu se mu na konec poštěstilo. Jednou když odcházel ze školy pozdě v noci a mířil k autu, viděl muže, který podle uniformy pracoval u odchytu psů, jak mlátí malého psíka. V tu chvíli se v něm opravdu vzedmul vztek. Věděl, že občas jsou psi nezvladatelní a divocí ale tento psík rozhodně nebyl ten případ. Bolestně kňučel a celý se třásl. Když ho muž pak naložil do auta a vyjel pryč tak Will na nic nečekal, naskočil do toho svého a jel za ním. Zjistil tak, že muž dělá pro jeden blízký útulek. Zbytek už byl jednoduchý. Stačilo zjistit jeho jméno a vzhledem k tomu že dělal pro FBI, to trvalo jen chviličku. Taky si byl jistý, že nikdo nic nezjistí. Poté muže dva týdny sledoval. Potřeboval vědět, kdy by bylo nejlepší zaútočit. Když měl zjištěné vše potřebné, dojel za Abigail, aby se na všem dohodli. Naplánovali vše do posledního detailu a o tři dny později se rozhodli plán uskutečnit. Abigail dovolili opustit léčebnu a strávit s Willem dva dny a jednu noc u něj doma, takže měli volné pole. Přes den se ale jen společně bavili a koukali na filmy. Až večer se vydali na lov. Will věděl, že muž bude teď v baru a stráví tam nějakou chvíli. Byla to jedna z těch zapadlých putyk a nikdo si tu nikoho nevšímal. Nebyl tedy problém poškodit muži auto tak, aby po chvíli přestalo jet. Oba se pak rychle vrátili do Willova auta a čekali. Muž vylezl z baru až po další hodině a vyjel pryč. Oni dva samozřejmě za ním. Muž bydlel až kousek za rušným městem a přesně podle plánu mu auto chcíplo, zrovna když byl na osamocené silnici. Will jakoby zastavil muži na pomoc a pak už bylo snadné ho zpacifikovat.
******************
Hned den na to se v novinách a hlavně v TattleCrime mohli lidé dočíst, že byl zavražděn muž jménem David Hill. To by samozřejmě nebylo nic tak zvláštního ale nešlo tak o vraždu samotnou jako o to, jak toho muže našli. Jeho nahé tělo se totiž našlo v kleci a kolem krku měl obojek. K obojku bylo ještě připnuté vodítko a druhý konec byl přivázaný ke kleci. No a dovršením byla miska se psím žrádlem. Beverly, Brianovi a ani Jimmymu nescházeli vtípky o tom, že se to bude líbit Willovi. Ten přijel po pár minutách a tvářil se tak jako vždycky. Jejich vtípky ignoroval a řekl jim svoje. Svou roli hrál velmi dobře, takže nikdo neměl podezření, že to byl on a Abigail. Žádné důkazy samozřejmě taky nenechali. Byli opravdu pečlivý v tom, co dělali. Když měl pak svou práci hotovou, rozloučil se s ostatními a vyrazil zpět domů. Tam už na něj čekala Abigail, aby mohli uvařit ledviny, které muži vzali. Hnědovlasá dívka měla všechno už nachystané, takže když Will přijel domů, pustili se do toho. Každý dělal něco a při tom se bavili. Na konec měli uvařené dobře vonící, vypadající a chutnající jídlo. Spokojeně ho dali do dózy a uklidili kuchyň. Potom, zatím co se Abi dívala na televizi, se Will vysprchoval a oblékl do čistých kalhot a košile. Společně s Abigail pak nasedli do jeho auta a vyjeli k Hannibalovi. Will jel největší povolenou rychlostí, takže brzy už stavěl u psychiatrova domu. Vystoupili z auta a Will ho hned zamkl. Abigail pevně držela krabičku s jídlem v rukách. Společně přešli ke dveřím Lecterova domu a hnědovlasá dívka zaklepala. Po chviličce se dveře otevřely a za nimi se objevil samozřejmě Hannibal.
"Ahoj." Usmála se vesele Abigail.
"Ahoj Abigail. Wille… tebe taky rád vidím." Oplatil doktor úsměv a pozval je dál. Oba tedy vešli dovnitř. Will za nimi zavřel dveře a po vzoru Abi si sundal bundu. Pověsil jí na háček a spolu s ostatními zamířil do kuchyně.
"Já a Will jsme si říkali, že bychom se mohli společně najíst. Přivezli jsme i jídlo." Říkala Abigail nadšeně Hannibalovi.
"Opravdu. Tak to jsem zvědavý." Podotkl doktor a poočku se podíval na Willa. V kuchyni vyndali talíře s příbory a jídlo z krabičky na ně rozendali. Hannibal se upřímně obával toho, co ti dva stvořili, ale zdálo se, že to bude dobré. Vonělo to skvěle a i vzhledově to vypadalo dobře. Abi a Will odnesli talíře, zatím co Hannibal jim do jídelny donesl pití a také příbor. Poté už se pustili do pozdního oběda. Tedy… Hannibal se pustil. Ti dva na něj s očekáváním koukali.
"Je to moc dobré." Ujistil je tedy po prvním soustu. Opravdu mu chutnalo a zdálo se, že ty dva to potěšilo. Pak už se do jídla pustili i oni. Při obědě, si povídali o všem možném a užívala si přítomnost dalších dvou milovaných lidí. Hannibalovi to ale nedalo, aby se nezeptal.
"Co jste vlastně použili za maso?" Podíval se na ně. Will i Abigail se potutelně usmáli.
"Přeci to co máš nejraději, drahý Hannibale." Odpověděl mu pak Will. Hannibalovi se rozšířili oči poznáním a na tváři se mu rozlil úsměv.
"Skvělé. Víc jste mě opravdu potěšit nemohli." Ujistil je psychiatr, i když jeho pohled mířil stále k Willovi. Abigail si toho všimla a jako správná dcera se omluvila a odběhla pryč. Hannibal jí za to v duchu děkoval a hodlal jí za to koupit cokoli, co si vybere. Teď se ale vrátil k Willovi.
"Wille?" Oslovil ho.
"Hm?" Zvedl k němu jmenovaný hned hlavu.
"Předpokládám, že teď jsme velmi dobří přátelé, že?"
"Jistě že." Přitakal hned horlivě Will. Hannibala to donutila se pousmát, ale pak zase zvážněl.
"Co když mi to nestačí?" Kladl další otázku.
"Jak tohle myslíš?" Zeptal se ho zmateně Will, i když měl jistě tušení.
"Takhle to myslím." Natáhl Hannibal ruku, uchopil do ní Willovu bradu a přitáhl si ho k polibku. Bylo to jen lehké otření rtů ale i to Willovi stačilo, aby se mu rozbušilo srdce.
"V tom případě máme stejný problém." Řekl Will hned potom, co se od sebe oddělili. "Je ale snadný způsob jak to změnit." Usmál se. Hned na to se naklonil a tentokrát políbil on Hannibala. Jejich polibek trval hodnou chvíli. Oba si ho chtěli řádně vychutnat. Teprve potom co jim opravdu docházel dech, se od sebe oddělili.
"Staneš se mým partnerem?" Otázal se pro jistotu Hannibal.

"Velmi rád." Usmál se Will a věnoval Hannibalovi další polibek. Nikdy by si nepomyslel, že z pošetilého nápadu uvařit pro Hannibala, vznikne tak dokonalý konec.

A tady video, které vlastně může za začátek povídky:

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 non-existentgirl non-existentgirl | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 13:32 | Reagovat

Krásná povídka :333 Neuvěřitelně kawaii! :3

2 Sonka Sonka | Web | 16. července 2015 v 23:17 | Reagovat

Super poviedka. Ďakujem za ňu :-)

3 WaclawI WaclawI | E-mail | 17. ledna 2017 v 19:01 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na alexis-vampire.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama